Mesiac: apríl 2020

Potřebujeme tváří v tvář COVID-19 medicínu životního stylu ještě více než kdykoliv předtím?

adminlm

Pandemie COVID-19 v nás všechny znepokojuje – a oprávněně. COVID-19 má smrtnost odhadem mezi 2-4 % (ve srovnání s <1 % u sezónní chřipky) a u lidí nad 80 let dokonce až 20 %; nejnáchylnější jsou pak lidé s komorbiditami.1,2 Všichni si musíme udržovat dostatečný odstup od lidí, praktikovat pečlivou hygienu rukou a dbát obecné opatrnosti při interakci s našimi spoluobčany, zejména dětmi (které často mají jen lehké nebo i žádné příznaky), seniory a lidmi s existujícími zdravotními problémy.

Uprostřed globální konverzace ohledně nutných opatření je role medicíny životního stylu zmiňována jen zřídka, přitom jde o jednu z nejdůležitějších oblastí, na které bychom se měli soustředit – a to ze dvou důvodů. Zaprvé, máme důkazy, že celá řada faktorů životního stylu dokáže zlepšit celkové zdraví lidí, zejména funkci imunitního systému, kardiovaskulárního systému, stavu cukrovky a zdraví dýchací soustavy. Proto zlepšení ve faktorech životního stylu může pomoci s prevencí progrese infekcí až do vážného nebo kritického stádia. Zadruhé, přítomnost COVID-19 neznamená absenci akutních a chronických onemocnění, které už jsou dnes v naší společnosti velmi rozšířené. Zdravotní systém musí i v této době zvládat pacienty s jinými potížemi; nyní k tomu však má mnohem méně zdrojů. Proto to nejlepší, co můžeme udělat, je dbát o sebe prostřednictvím optimalizace životosprávy, a tím odlehčit zdravotnímu systému a umožnit, aby se jeho omezené zdroje dostaly na ty, kteří to potřebují nejvíce.

Cigarety a alkohol

Dlouhou dobu víme, že kouření cigaret zvyšuje riziko mikrobiální infekce. Kouření má ničivý dopad na naši schopnost bojovat s infekcí, narušuje mukociliární eskalátor, funkci imunitních buněk a oslabuje epitel dolních cest dýchacích, čímž se zvyšuje pravděpodobnost vážných respiračních syndromů a zpomaluje se zotavení, které navíc nemusí být úplné. Nejvážnějším rizikovým faktorem progrese COVID-19 je skutečně kouření tabáku: riziko úmrtí je u lidí, kteří někdy kouřili, ve srovnání s nekuřáky 14x vyšší.3 Ačkoliv je velmi těžké přestat kouřit, nikdy k tomu nebyla tak vhodná příležitost jako je nyní.

Alkohol konzumuje u nás většina obyvatel pravidelně. I když některé studie naznačují, že umírněná konzumace alkoholu u zdravých dospělých, konkrétně pití vína a piva, nemá velký vliv na imunitní systém (a pár studií dokonce ukázalo na určité prospěšné účinky)4, doporučuje se konzumaci omezit na méně než dva běžné alkoholické nápoje denně. A pokud máte příznaky podobné chřipce, je nejbezpečnější volbou nadále abstinence.

Výživa

Jídlo, které konzumujeme na denní bázi, má prokázaný vliv na naše zdraví. Výživa je dobře známým a hlavním rizikovým faktorem v rozvoji obezity, kardiovaskulárního onemocnění a cukrovky 2. typu. Typická západní strava překypuje rafinovanými cukry, nadbytkem soli, bílou moukou, zpracovaným masem, živočišnými tuky a přídatnými látkami. Naopak postrádá dostatek vlákniny, vitamínů, minerálů a antioxidantů.5 Taková strava podporuje příjem nadbytečných kalorií a obezitu, která narušuje imunitní funkci.6 Strava tohoto typu může poškozovat imunitu prostřednictvím řady mechanismů, například snížené schopnosti reagovat na invazi patogenů7, částečně kvůli zmenšení počtu a síly bílých krvinek.8,9

Ačkoliv obezita zůstává u nás velkým zdravotním problémem, strava chudá na nezpracované potraviny může vést také k nedostatku živin. Nedostatek mikroživin včetně esenciálních aminokyselin, kyseliny listové, vitamínů A, B6, B12, C a E, mědi, železa a selenu může uškodit prakticky všem imunitním funkcím. Jsme pak vůči patogenům méně odolní.10 Konzumace těchto mikroživin v současně doporučovaných nebo vyšších dávkách je pro optimalizaci funkce imunitního systému nezbytná.11 Zařazení více ovoce, zeleniny, ořechů, semen, celozrnných obilovin, souběžně s minimalizováním příjmu zpracovaných potravin, zůstává uznávaným výživovým doporučením. Takové stravování podporuje i zdravou střevní mikroflóru,12 která dokáže zesílit obranné mechanismy proti útočícím patogenům.13 Ačkoliv ponoření se hlouběji do rozličných výživových směrů a tvrzení ohledně tzv. superpotravin není předmětem tohoto článku, uděláme jednu výjimku. Kiwi. Obsahuje vitamín C, karotenoidy, polyfenoly a vlákninu. V některých studiích dokonce prokázalo schopnost zmenšit četnost a závažnost infekcí horních cest dýchacích.14

Stojí také za to zmínit vliv stravy na astmatiky, populaci, která je v současnosti obzvláště ohrožena. Astmatici konzumující typickou západní stravu mají vyšší riziko exacerbace (tj. náhlého zhoršení příznaků základního chronického onemocnění) – která může být vyvolána virovou infekcí – než astmatici konzumující sedm porcí ovoce a zeleniny denně. Ti měli míru exacerbace 20 %, zatímco astmatici na západní stravě, s pouhými třemi porcemi ovoce a zeleniny denně, měli míru exacerbace 40 %.15 Důkazy z randomizovaných kontrolovaných studií naznačují, že tohoto výrazného zlepšení v míře exacerbace můžeme dosáhnout už po 14 dnech zvýšeného příjmu ovoce a zeleniny.16

A nakonec ještě jeden poznatek. Genetické studie s použitím viru coxsackie (patří mezi enteroviry) a chřipky – dvou velmi odlišných patogenů – zjistily, že mutace zvyšující virulenci předvídatelně vznikají, když je nakažen výživově kompromitovaný hostitel, zejména pak člověk s nedostatkem selenu a přebytkem železa.17 Přínosy zdravého stravování tím pádem přesahují osobní odpovědnost jednotlivce a pronikají až do oblasti globální lidské komunity.

Pohyb

Středně náročné cvičení, například se zvýšením srdečního tepu po dobu třiceti minut, 5x týdně, prokazatelně zvyšuje imunitu a snižuje výskyt infekcí horních cest dýchacích i počet potíží při těchto infekcích. Ačkoliv největší účinek je pozorován po třech měsících téměř každodenní středně náročné pohybové aktivity, zvýšení počtu imunitních buněk v oběhu nastává během každé fyzické aktivity a přetrvává až tři hodiny po jejím skončení.18 Povzbudivou zprávou pro ty, kteří nyní vedou sedavý způsob života, je to, že právě oni, zejména pak lidé v seniorském věku, získávají největší přínosy ze zařazení pohybu pro zvýšení imunity. Sedavý způsob života je totiž spojován s chátráním imunitního systému a zvýšeným rizikem infekce u stárnoucích jedinců.19

Jelikož je většina fitness center, bazénů a dalších oblíbených sportovišť v současnosti a) zavřená, nebo b) je Petriho miskami pro šíření koronaviru, představuje pandemie COVID-19 skvělou příležitost věnovat se venkovním fyzickým aktivitám, u kterých lze dodržovat větší vzdálenosti mezi lidmi. V současnosti strádají mnozí (ve zvýšené míře se to týká starších osob, ale nejen jich) nedostatkem vitamínu D. Vystavení se slunci, pohybu a občasné vystoupení z režimu práce z domova (home office) pomohou zvýšit tvorbu vitamínu D, který je spojován se sníženým rizikem respiračních infekcí.20 Ukázalo se, že vitamín D stimuluje proliferaci monocytů a tvorbu antimikrobiálních peptidů, které zlepšují odstraňování virů z těla.21 Důležité rovněž je, že hladiny vitamínu D jsou nepřímo úměrně spojeny s klinickými ukazateli astmatu a také závažností exacerbací.22,23

Ještě lepší je, když se vám podaří uniknout na pár hodin z města; to také může mít příznivý vliv na váš imunitní systém. Série studií provedených v Japonsku zkoumala účinek shinrinyoku, lesní turistiky, kdy zdraví dobrovolníci z řad mužů i žen po několik dní chodili do lesa. Po výletě se prováděly imunitní testy a ty odhalily zvýšenou aktivitu buněk přirozených zabijáků a jejich zvýšené počty; účinek přitom přetrvával až 30 dnů.24 I když nebyly provedeny studie zkoumající kratší pobyt v přírodě a jeho vliv na imunitní funkce, můžeme díky dobře známým přínosům pobytu v přírodě ve vztahu k duševnímu zdraví25,26 (což ještě více platí v čase sociální izolace) předpokládat, že i krátký pobyt v přírodě bude prospěšný a možná i příznivě posílí vaši imunitu.

Spánek

Když si člověk udělá čas na pohyb a bude se co nejvíce vystavovat dennímu světlu, je téměř jisté, že se zlepší i kvalita jeho spánku. V současnosti strádá u nás nejméně třetina dospělých obyvatel nedostatkem spánku27. To narušuje schopnost imunitního systému bránit se infekci a také se z ní rychle zotavit. O spánku je dobře známo, že posiluje imunitní odpověď; většina imunitních buněk reaguje na ohrožení s největší silou právě během noci.28 Špatná kvalita spánku a jeho nedostatek pak nepříznivě ovlivňují schopnost reagovat na virové i bakteriální infekce.29

Zmírnění stresu

Stres se zdá být synonymem moderního způsobu života. A u většiny z nás stresová hladina stoupá přímo úměrně k přibývajícím případům COVID-19 (což se projevuje mj. také na ztenčujících se zásobách konzervovaných potravin, těstovin a toaletního papíru v regálech supermarketů). Stres působí prostřednictvím různých hormonů (například kortizolu) nepříznivě na funkci imunitního systému, ovlivňuje aktivitu buněk přirozených zabijáků, účinnost a proliferaci lymfocytů a tvorbu protilátek.30 Je prokázáno, že stres celkově zvyšuje náchylnost k infekčnímu onemocnění a jeho závažnost;31 riziko virové infekce horních cest dýchacích stoupá společně se stoupajícími hladinami kortizolu.32

Současně s křivkou koronaviru se zvyšuje i užívání sociálních médií. Od chvíle, kdy COVID-19 vstoupil na scénu, se zde projevuje závratný vzestup.33 Je ale známo, že nadměrné užívání těchto médií koreluje se zvýšenou úzkostí a stresem,34,35 což našemu imunitnímu systému nesvědčí. I když je čtení aktuálních zpráv o koronaviru důležité, udržování interakce se sociálními médii v rozumných hranicích vašemu duševnímu i fyzickému zdraví může jen prospět.

Vzhledem k tomu, že zvyšující se hladiny stresu nepříznivě působí na imunitní funkce, je nutno svoji hladinu stresu aktivně snižovat. Zkuste se na chvíli od všeho odpojit a zařadit do své každodenní rutiny meditaci (nebo modlitbu). Podle některých údajů to prospěje vašemu duševnímu zdraví36 – a jsou i důkazy o tom, že toto může příznivě ovlivnit funkce imunitního systému.37

Sociální podpora

A nakonec, může být těžké udržet kontakt s přáteli a rodinou, když se nesmíte fyzicky vídat, ale zůstat s nimi ve spojení je důležité pro udržení dobrého duševního a fyzického zdraví. Sociální spojení je pro imunitu přínosné, metaanalýza 81 studií nalezla silnou spojitost mezi sociální podporou a posilováním imunitních funkcí.38 Zlepšení sociálních vazeb je spojováno s lepší tvorbou protilátek po podání vakcíny proti chřipce39,40 a experimentální data ukazují, že jedinci se širšími sociálními okruhy mají menší riziko rozvoje příznaků při kontaktu s rinovirem, tedy virem běžného nachlazení.41

Vybudování silné sociální sítě není cíl, kterého lze dosáhnout v krátkém čase (zejména nyní ne), ale zvláště v tomto období, kdy jsme odloučeni od druhých, se tím jen utvrzuje důležitost udržování kontaktů se stávajícími přáteli a s rodinnými příslušníky, ať už prostřednictvím telefonu či videochatu.

Všechny nás pandemie COVID-19 uvrhla do časů a situací, které bychom si dříve nedokázali vůbec představit. Každý z nás ale může výrazně přispět k tomu, aby se dopady této krize zmírnily. Vládní opatření, dobrá hygiena a udržování odstupu od ostatních zpomalí přenos onemocnění z člověka na člověka. Budeme-li o sebe pečovat a učiníme-li byť jen malé příznivé změny ve svém životním stylu, posílíme tím svůj imunitní systém a vyjdeme vstříc tomu, aby průběh onemocnění – pokud bychom se náhodou také nakazili – byl u nás lehčí a kratší. Jako jednotlivci i jako společenství tak můžeme přispět k tomu, že se systému zdravotní péče odlehčí a šíření COVID-19 se zpomalí. Pro každého z nás tak může tato krize představovat příležitost – nejen ke změně životního stylu, ale také ke změně ve vnímání toho, co je v životě skutečně důležité.

Autory článku jsou Mark Blencowe a Sam Manger. Překlad do češtiny připravily Prameny zdraví.

Zdroje:

  1. Coronavirus Mortality Rate (COVID-19) – Worldometer. (2020). Retrieved 26 March 2020, from https://www.worldometers.info/coronavirus/coronavirus-death-rate/
  2. Onder, G., Rezza, G., & Brusaferro, S. (2020). Case-Fatality Rate and Characteristics of Patients Dying in Relation to COVID-19 in Italy. JAMA. doi: 10.1001/jama.2020.4683
  3. Liu, W., Tao, Z., Lei, W., Ming-Li, Y., Kui, L., & Ling, Z. et al. (2020). Analysis of factors associated with disease outcomes in hospitalized patients with 2019 novel coronavirus disease. Chinese Medical Journal, 1. doi: 10.1097/cm9.0000000000000775
  4. Romeo, J., Wärnberg, J., Nova, E., Díaz, L., Gómez-Martinez, S., & Marcos, A. (2007). Moderate alcohol consumption and the immune system: A review. British Journal Of Nutrition, 98(S1), S111-S115. doi: 10.1017/s0007114507838049
  5. Mozaffarian, D. (2016). Dietary and Policy Priorities for Cardiovascular Disease, Diabetes, and Obesity. Circulation, 133(2), 187-225. doi: 10.1161/circulationaha.115.018585
  6. Calder, P., & Kew, S. (2002). The immune system: a target for functional foods?. British Journal Of Nutrition, 88(S2), S165-S176. doi: 10.1079/bjn2002682
  7. Milner, J., & Beck, M. (2012). The impact of obesity on the immune response to infection. Proceedings Of The Nutrition Society, 71(2), 298-306. doi: 10.1017/s0029665112000158
  8. Nieman, D., Henson, D., Nehlsen-Cannarella, S., Ekkens, M., Utter, A., Butterworth, D., & Fagoaga, O. (1999). Influence of Obesity on Immune Function. Journal of the American Dietetic Association, 99(3), 294-299. Doi: 10.1016/S0002-8223(99)00077-2
  9. Sanchez, A., Reeser, J., Lau, H., Yahiku, P., Willard, R., & McMillan, P. et al. (1973). Role of sugars in human neutrophilic phagocytosis. The American Journal Of Clinical Nutrition, 26(11), 1180-1184. doi: 10.1093/ajcn/26.11.1180
  10. Calder, P., & Kew, S. (2002). The immune system: a target for functional foods?. British Journal Of Nutrition, 88(S2), S165-S176. doi: 10.1079/bjn2002682
  11. Wu, D., Lewis, E., Pae, M., & Meydani, S. (2019). Nutritional Modulation of Immune Function: Analysis of Evidence, Mechanisms, and Clinical Relevance. Frontiers In Immunology, 9. doi: 10.3389/fimmu.2018.03160
  12. Singh, R. K., Chang, H. W., Yan, D., Lee, K. M., Ucmak, D., Wong, K., Abrouk, M., Farahnik, B., Nakamura, M., Zhu, T. H., Bhutani, T., & Liao, W. (2017). Influence of diet on the gut microbiome and implications for human health. Journal of translational medicine, 15(1), 73. https://doi.org/10.1186/s12967-017-1175-y
  13. Kamada, N., Seo, S., Chen, G., & Núñez, G. (2013). Role of the gut microbiota in immunity and inflammatory disease. Nature Reviews Immunology, 13(5), 321-335. doi: 10.1038/nri3430
  14. Skinner, M., Bentley-Hewitt, K., Rosendale, D., Naoko, S., & Pernthaner, A. (2013). Effects of Kiwifruit on Innate and Adaptive Immunity and Symptoms of Upper Respiratory Tract Infections. Nutritional Benefits Of Kiwifruit, 301-320. doi: 10.1016/b978-0-12-394294-4.00017-1
  15. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11405522
  16. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22854412
  17. https://www.cell.com/trends/microbiology/fulltext/S0966-842X(04)00164-7?_returnURL=https%3A%2F%2Flinkinghub.elsevier.com%2Fretrieve%2Fpii%2FS0966842X04001647%3Fshowall%3Dtrue
  18. https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/1559827610392876
  19. https://www.cambridge.org/core/journals/proceedings-of-the-nutrition-society/article/physical-activity-immunity-and-infection/5DFC2F09C558BB192260B6F546584536
  20. https://link.springer.com/article/10.1007/s11882-009-0012-7
  21. Wu, D., Lewis, E., Pae, M., & Meydani, S. (2019). Nutritional Modulation of Immune Function: Analysis of Evidence, Mechanisms, and Clinical Relevance. Frontiers In Immunology, 9. doi: 10.3389/fimmu.2018.03160
  22. Devereux, G., Macdonald, H., & Hawrylowicz, C. (2009). Vitamin D and Asthma: Time for Intervention?. American Journal Of Respiratory And Critical Care Medicine, 179(9), 739-740. doi: 10.1164/rccm.200901-0145ed
  23. Devereux, G., Wilson, A., Avenell, A., McNeill, G., & Fraser, W. (2010). A case-control study of vitamin D status and asthma in adults. Allergy, 65(5), 666-667. doi: 10.1111/j.1398-9995.2009.02220.x
  24. Li, Q. (2009). Effect of forest bathing trips on human immune function. Environmental Health And Preventive Medicine, 15(1), 9-17. doi: 10.1007/s12199-008-0068-3
  25. Bratman, G., Hamilton, J., & Daily, G. (2012). The impacts of nature experience on human cognitive function and mental health. Annals Of The New York Academy Of Sciences, 1249(1), 118-136. doi: 10.1111/j.1749-6632.2011.06400.x
  26. Barton, J., & Pretty, J. (2010). What is the Best Dose of Nature and Green Exercise for Improving Mental Health? A Multi-Study Analysis. Environmental Science & Technology, 44(10), 3947-3955. doi: 10.1021/es903183r
  27. The University of Adelaide. (2016). Report to the Sleep Health Foundation 2016 Sleep Health Survey of Australian Adults. Adelaide. Retrieved from https://www.sleephealthfoundation.org.au/pdfs/surveys/SleepHealthFoundation-Survey.pdf
  28. Shearer W.T., Reuben J.M., Mullington J.M., et al: Soluble TNF-alpha receptor 1 and IL-6 plasma levels in humans subjected to the sleep deprivation model of spaceflight. J Allergy Clin Immunol 2001; 107: pp. 165-170
  29. Benca, R., & Quintans, J. (1997). Sleep and Host Defenses: A Review. Sleep, 20(11), 1027-1037. doi: 10.1093/sleep/20.11.1027
  30. Webster Marketon, J., & Glaser, R. (2008). Stress hormones and immune function. Cellular Immunology, 252(1-2), 16-26. doi: 10.1016/j.cellimm.2007.09.006
  31. Glaser, R., & Kiecolt-Glaser, J. (2005). Stress-induced immune dysfunction: implications for health. Nature Reviews Immunology, 5(3), 243-251. doi: 10.1038/nri1571
  32. Janicki-Deverts, D., Cohen, S., Turner, R. B., & Doyle, W. J. (2016). Basal salivary cortisol secretion and susceptibility to upper respiratory infection. Brain, behavior, and immunity, 53, 255–261. https://doi.org/10.1016/j.bbi.2016.01.013
  33. McAteer, O. (2020). Coronavirus sparks huge jump in social media use, study finds. Retrieved 23 March 2020, from https://www.campaignlive.com/article/coronavirus-sparks-huge-jump-social-media-use-study-finds/1677276
  34. Vannucci, A., Flannery, K., & Ohannessian, C. (2017). Social media use and anxiety in emerging adults. Journal Of Affective Disorders, 207, 163-166. doi: 10.1016/j.jad.2016.08.040
  35. Woods, H., & Scott, H. (2016). #Sleepyteens: Social media use in adolescence is associated with poor sleep quality, anxiety, depression and low self-esteem. Journal Of Adolescence, 51, 41-49. doi: 10.1016/j.adolescence.2016.05.008
  36. Douglas L. Noordsy, M.D. (2019). Lifestyle Psychiatry. https://ebooks.appi.org/epubreader/lifestyle-psychiatry
  37. Black, D., & Slavich, G. (2016). Mindfulness meditation and the immune system: a systematic review of randomized controlled trials. Annals Of The New York Academy Of Sciences, 1373(1), 13-24. doi: 10.1111/nyas.12998
  38. Uchino, B., Cacioppo, J., & Kiecolt-Glaser, J. (1996). The relationship between social support and physiological processes: A review with emphasis on underlying mechanisms and implications for health. Psychological Bulletin, 119(3), 488-531. doi: 10.1037/0033-2909.119.3.488
  39. Moynihan, J. A., Larson, M. R., Treanor, J., Duberstein, P. R., Power, A., Shore, B., & Ader, R. (2004). Psychosocial factors and the response to influenza vaccination in older adults. Psychosomatic Medicine, 66(6), 950-3.
  40. Pressman, S., Cohen, S., Miller, G., Barkin, A., Rabin, B., & Treanor, J. (2005). Loneliness, Social Network Size, and Immune Response to Influenza Vaccination in College Freshmen. Health Psychology, 24(3), 297-306. doi: 10.1037/0278-6133.24.3.297
  41. Cohen, S. (1997). Social ties and susceptibility to the common cold. JAMA: The Journal Of The American Medical Association, 277(24), 1940-1944. doi: 10.1001/jama.277.24.1940

Spasitelia

adminlm

Milé sestry a bratia, je veľkonočný týždeň a chcem sa, spolu s vami, zamyslieť nad posledným týždňom Ježišovho pozemského života. Nad týždňom, kedy bol ukrižovaný, ale aj vzkriesený. Z mojej úvahy vyplýva jedna základná otázka: Ako zvládam svoje postavenie v živote, svoju moc, ktorú môžem uplatniť doma, v práci, v spoločnosti? Lebo ako hriechom porušení ľudia aj túto stránku svojho života kazíme, ale ona zásadne ovplyvňuje naše reálne každodenné životy a aj životy druhých ľudí okolo nás. Sme zodpovední za to, nakoľko dobre a zle ne/zvládame svoju moc, svoje postavenie, svoj vplyv, ktorý v každodennom živote máme.

Pilát – otázka spoločenskej zodpovednosti.

Pilát je politický vládca v Judsku, predstaviteľ Rímskej ríše. Má postavenie, má vplyv, má moc použiť armádu. A používa ju podľa svojho rozhodnutia.

V evanjeliu Lukáša 23, 20-25 čítame, že Pilát mal zmysel pre spravodlivosť a chcel spravodlivo vládnuť. Aj Ježišov prípad chcel spravodlivo rozhodnúť. Ale nemal na to dosť zmyslu pre spravodlivosť, alebo dosť odvahy, keď sa nechal prekričať davom ľudí? Pilát nechal prevládnuť názor väčšiny, proti jeho osobnému jasnému vnímaniu neviny Ježiša Krista. Chcel ho prepustiť, ale nechal ho zabiť. Poučenie do života znie: Chcieť spravodlivosť nestačí. Nestačí, že ja chcem a ja mám konať spravodlivo, treba to aj robiť. Chcieť teda nestačí. Nestačí chcieť robiť dobro, ale treba ho aj reálne vykonať. A to aj napriek tomu, že veľa ľudí má iný názor a chcú nespravodlivosť. Dokonca aj keď dostanem upozornenie, či usmernenie ako dostal Pilát od svojej manželky, nemusí to stačiť, aby mi to pomohlo správne sa rozhodnúť.

Pilát sa takto nespravodlivo rozhodol, aby zachoval spokojnosť spoločnosti. Aby nespôsobil vzburu. Aby zachoval politický pokoj v krajine. Chcel hlavne zachrániť krajinu, chcel zachovať v krajine upokojenie, alebo skôr chcel hlavne zachovať svoje vlastné vládnutie, či dobrú povesť schopného vládcu u cisára. A tak nemal problém nechať zabiť nevinného na žiadosť nespravodlivých náboženských predstaviteľov. Tu rozhoduje väčšina, väčšina má pravdu. Takáto demokracia je nespravodlivá. Pilát bol záchranca aktuálneho spoločenského poriadku. Bol to politický spasiteľ mieru, pokoja a ľudskej spokojnosti v ich krajine.

Kajfáš – otázka náboženskej zodpovednosti.

Kajfáš je najvyšším kňazom v čase Ježišovho procesu. Je to najvyšší náboženský predstaviteľ – predstaviteľ Božej vlády, Božej vôle, Božieho pohľadu na vec. Problém je, že nebol prorokom, aby naozaj vedel Boží názor. Bol „len“ služobníkom Božej milosti pre ľudí. No tu, v Ježišovom prípade, bol služobníkom nemilosti. Bol zástancom „Božej pravdy“, „Božej spravodlivosti“ proti rúhaniu a znevažovaniu Boha. Postavil sa do úlohy rozhodcu o tom, čo je Božie a čo nie. Do úlohy Boha na Zemi. A túto hru hral proti samotnému Bohu – Ježišovi Kristovi. Podľa J 18,14 tvrdil, že bude vraj lepšie, keď jeden zomrie jeden za národ, ako všetci. Mal argument. Argument sa totiž vždy nájde, keď sa chce. Aj nespravodlivý argument, neplatný argument, nie Boží, ale zato náboženský a ľudsky logický. Ľudská logika a Božia logika stoja proti sebe – Kajfáš a Kristus.

Aj Kajfáš chcel dobre. Chcel dobre pre náboženskú pospolitosť, za ktorú mal zodpovednosť, aby zostala taká, aká bola doteraz – neporušená „rúhačom“. Veď je predsa pre našu komunitu lepšie, ak zomrie jeden z nás, než by mali byť perzekvovaní všetci rímskou mocou kvôli novému židovskému kráľovi, ktorý politicky nespolupracoval tak, ako si predstavovali. Teda naše doterajšie postavenie, naše vymoženosti, naše náboženské slobody nech zostanú zachované na úkor jedného z nás. Počty sa nemýlia, matematika nepustí – jeden je menej, než všetci. Ale ísť matematikou na určovanie hodnoty a prínosu človeka nie je správne.

Kajfáš si myslel, že urobí dobre aj pre Pána Boha, ktorému sa tento človek Ježiš „rúha“. Kajfáš chcel zachrániť svoj národ, svoj ľud. Chcel mu dobre. A chcel zachrániť aj Božie postavenie a vládu Boha. Chcel zachrániť ich náboženstvo, ale chrámová opona sa roztrhla a chrám zostal Bohom opustený. Nepodarilo sa mu to, aj keď sa snažil ako vedel, ako bol vnútorne nastavený. Kajfáš bol spasiteľ národného náboženstva, ktoré Boh opustil. Spasiteľ, ktorý išiel proti samotnému Bohu.

Judáš – otázka osobnej zodpovednosti.

Judáš bol Kristom povolaný za jeho apoštola, za najbližšieho spolupracovníka! Za toho, kto mal ľudom sprostredkovávať Boží prístup k ľuďom. Namiesto toho si stále išiel svojou cestou a nedokázal sa vzdať vlastných predstáv o tom, ako má Kristus konať pre neho, aj pre druhých. Očakával zvrhnutie rímskej nespravodlivosti, odstránenie náboženskej nespravodlivosti a tiež osobný spoločenský piedestál – vysokú pozíciu v dobrom Kristovom kráľovstve. Aspoň ako minister financií…

Áno, Judáš chcel dobre – predovšetkým sebe a potom trocha aj pre iných ľudí. V tom je zhodný s väčšinou z nás. Chcel dobre – zabezpečiť seba a potom dopriať aj druhým čo zostane. Jeho cesta nebola zjavná, ale bola jasná – aspoň Kristovi. Aj Jakub a Ján mali podobnú predstavu, ale dokázali sa jej vzdať, prekonať ju. Pochopili, že zjavovať Krista predovšetkým zabezpečovaním seba a svojich predstáv nie je Božia cesta. No Judáš sa tejto predstavy – tejto cesty – nevzdal. Preto aj zradil Ježiša – pre osobný prospech, pre zariaďovanie života podľa vlastných predstáv, aj vlastných náboženských predstáv. Áno, každý z nás môže mať predstavy o tom, ako má ten druhý jednať, ale je rozdiel či ho za to zradím, či druhého človeka budem priamo, alebo nepriamo donucovať konať podľa mojej vôle. Judáš sa z tejto cesty vlastných predstáv nevrátil, ale Jakub a Ján áno.

Judáš bol záchranca svojich predstáv. Spasiteľ samého seba, aj ostatných, podľa svojich osobných predstáv. Chcel spasiť predovšetkým seba a svoje osobné predstavy a myslel si, že sa mu to podarí. Podarili sa mu však len tie úmysly, ktoré vyhovovali jeho spojencom proti Kristovi. Aj v tom je výstraha pre každého z nás – že sa nám môžu podariť naše sebecké skryté úmysly, ktoré vyhovujú nepriateľom Krista. Že snažiť sa zachrániť samého seba za každú cenu je cesta do „pekla“.

Ježiš – otázka spoločenskej, náboženskej a osobnej zodpovednosti

Prišiel za nami ľuďmi z vlastnej iniciatívy – zdravý medzi chorých – aby nám pomohol. Vedel, že potrebujeme pomoc a tak prišiel. Ale my sme ho za to zabili, lebo nespĺňal naše predstavy – ani spoločenské, ani náboženské, ani osobné. Ježiš vedel, že to tak dopadne, ale napriek tomu prišiel. Svedčí to o tom, že jeho pohnútky neboli sebecké, že boli čisté a naozaj dobré. Nikoho nenútil, iba volal. Nenútil ani Piláta, aby rozhodol, ako káže spravodlivosť. Nenútil ani Kajfáša, aby sa nesnažil byť duchovným spasiteľom, ktorý jediný má pravdu a správny názor na vec. A nenútil ani Judáša, aby sa vzdal osobného presvedčenia o vlastnom prospechu v Kristovej službe, v Kristovej blízkosti.

Ježiš nezradil nikoho, a to ani seba, lebo nemal zlé plány. Svojho života a služby sa bol ochotný zriecť a vzdať, aby naplnil Božiu vôľu. Nezradil ani svojho Otca, aj keď si preto musel prejsť smrteľným zápasom. Nezneužil svoju moc – nezišiel z kríža, nezavolal armádu anjelov, aj keď mohol, lebo „mal známosti“. Nezariadil sa podľa vlastných predstáv a túžob, aj keď s tým musel bojovať (v Getsemanskej záhrade). Preto vydržal to, čo mal, aj na úkor vlastnej obete – na úkor seba samého. Nechcel dobre najprv sebe a potom trocha aj pre druhých – to je zásadný rozdiel jeho chápania a prístupu k ľuďom oproti Judášovi, alebo väčšiny z nás – hriešnych ľudí.

Ježiš bol skutočným spasiteľom. Nehral sa na neho, bol ním. Bol skutočným Božím záchrancom ľudí a podľa toho aj jednal. To skutočné Božie jednanie je možné vidieť v jeho dobrovoľnej službe, aj v dobrovoľnej obeti. A to v láske a v pravde. V jeho spoločenskej zodpovednosti za ľudí, ako celok, aby počuli a videli zásady Božieho vládnutia na Zemi – v láske a pravde. Božie záchranné jednanie vidíme aj v jeho náboženskej zodpovednosti predstaviť Pána Boha, aký skutočne je voči hriešnemu človeku i samotnému hriechu. Priniesť najvyššiu obeť za človeka nielen službou, ale obeťou vlastného života. Ustanoviť tak Novú zmluvu pre všetkých ľudí, ktorá je postavená na odpustení hriechov. Ale Ježišovo Božie jednanie vidíme aj v jeho osobnej zodpovednosti bezhriešneho života, v príklade jeho života podľa Božích slov a nariadení, podľa ktorých môže človek žiť. A to aj na hriechom porušenej Zemi.

Stretli sme tu štyroch spasiteľov – Piláta, Kaifáša, Judáša a Ježiša. Každý z nich niečo rieši a niečo zachraňuje v postavení aké má a v pozícii, v akej sa nachádza. Ako vidíme, každému ide o záchranu, každý chce dobro! Ale niekto pre seba a niekto pre druhých. Každý je spasiteľ. Väčšina však zneužíva svoje možnosti pre seba. Ale Ježiš svoju moc, svoje možnosti a schopnosti pre seba nezneužil. Nepoužil svoju moc pre nastolenie skutočnej spravodlivosti vo svojom vlastnom osobnom prípade. Aj keď mohol. Tým sa zásadne líši od nás ľudí. Nepoužíva svoju moc na zjednanie svojej spravodlivosti, ale radšej nespravodlivo trpí, aj keď vie, že bude nespravodlivo odsúdený a popravený. Ale vie, že pravda sa aj tak ukáže, aj keď neskôr. Vie, že bude trpieť, ale vie, že nakoniec zvíťazí. Vie, že smrť nebude mať posledné slovo a na to sa spolieha. Počíta so svojím Otcom, ktorý prekoná aj priepasť hriechu svojou láskou a mocou vzkriesenia prekoná smrť.

Otec svojho Syna nezradil a zrejme ani nesklamal, aj keď musel nespravodlivo trpieť. Posilňoval ho duchovne, duševne, aj telesne pri jeho službe uzdravovania a hlásania Božích vlastností. Pomáhal mu pri jeho jednaní s chorými ľuďmi, pri jeho riešení ľudských pomýlených predstáv, či osobných kríz. Viedol ho a chránil, aby mohol splniť svoju úlohu na Zemi až do konca a to sa podarilo. No nenechal ho nespravodlivo mŕtveho ani potom. Zavolal ho späť k životu v tele, aby bola prekonaná smrť a zvíťazil Boží zámer života. Aby našla spravodlivú odmenu obetavá nesebecká láska, ktorá si spravodlivo zaslúži skutočne žiť. Preto aj nám stále žije nádej, že viera, láska majú skutočný zmysel.

Jozef Plachý

Byť čestný a rozumný

adminlm

„Je lepšie, aby si nesľuboval, než aby si sľúbil a nesplnil!“ (Kaz. 5,5)

„Chlapče môj,“ povedal majiteľ obchodu svojmu novému zamestnancovi, „buď rozmný a čestný, pretože to je základ dobrého obchodovania. Pod „čestnosťou“ mám na mysli to, že ak niektorému zákazníkovi niečo sľúbiš, musíš svoj sľub dodržať – aj keby to znamenalo, že prídeme o nejaké peniaze.“ „A čo znamená, že mám byť rozumný?“ spýtal sa učeň. „To znamená, že nebudeš dávať nijaké hlúpe sľuby,“ odpovedal šéf. Čestnosť a rozumnosť naozaj spolu veľmi úzko súvisia. Ak chceš byť v živote naozaj čestný, musíš byť aj dostatočne rozvážny. Nerozumné a unáhlené sľuby sa ľahko dávajú, ale ťažko plnia.

„Mnohí ľudia, ktorí nemajú nič iné, majú charakter.“ (J. L. Herold)

Zdroj: Poďme si číťať! Príbehy na každý deň č. 12

Hodina pravdy

adminlm

Citáty

Však už len zvierat sa opýtaj a poučia ťa, nebeského vtáctva a porozpráva ti, alebo rastlinstva zeme a vyučí ťa, morské ryby ti to vyrozprávajú. Kto by medzi nimi nevedel, že to urobila ruka Hospodina?

Jób 12,7-9

Nikdy sa nenájdete, kým sa nepostavíte zoči-voči pravde.

Bailey

Hodina pravdy

Ťavie mláďa sa pýta svojej mamy: „Mami, prečo mám také obrovské nohy s troma prstami?“
„Nuž, syn môj, prsty ti pomáhajú udržať sa na mäkkom piesku, keď putujeme po púšti.“
O niekoľko minút neskôr sa mláďa pýta znovu: „Mami, prečo mám také dlhé mihalnice?“
„Nuž, synak, mihalnice ti chránia oči, aby sa ti do nich nedostal piesok, keď putujeme po púšti.“
Po chvíli sa mláďa pýta znovu: „Mama, prečo mám na chrbte tieto dva veľké hrby?“
Mama, ktorá už začínala byť kvôli synovým otázkam trocha netrpezlivá, odpovedala: „Syn môj, tvoje hrby sú zásobárňou vody na dlhé cesty púšťou. Práve vďaka nim môžeme vydržať bez vody veľmi dlho.“
„To je skvelé, mama,“ povedalo mláďa. „Máme obrovské nohy, aby sme sa nezabárali, dlhé mihalnice, aby nám chránili oči pred pieskom a hrby, ktoré nás zásobujú vodou. Ale… mama?“
„Áno, synak?“
„A prečo sme v zoo?“

Zdroj: www.dobreranko.sk

Záchranca i sudca

adminlm

„A hľa, prijdem skoro a moja odplata so mnou, aby som odplatil jednému každému podľa toho, jaký bude jeho skutok. Ja som Alfa i Omega, počiatok i koniec, prvý i posledný.“ (Zj. 22, 12.13)

V jednom meste stál kôň s vozom, v ktorom spalo malé dieťa. Jeho majiteľ niekam odbehol. Koňa vyľakal neznámy zvuk a splašil sa. Mladý muž, ktorý šiel okolo, si uvedomil, že dieťa je vo veľkom nebezpečenstve. Postavil sa vozu do cesty a aj keď riskoval vlastný život, chytil koňa za uzdu, naskočil naň a zastavil voz. Keď zachránený chlapec vyrástol, stal sa z neho naničhodník. Stále mal problémy, pretože sa dopúšťal rôznych priestupkov. Jedného dňa stál pred súdom a čakal na vynesenie rozsudku za vážny zločin. Väzeň sa odkiaľsi dopočul, že sudca, ktorý mal vyniesť rozsudok, je človek, ktorý mu kedysi dávno zachránil život. Na základe tejto skutočnosti sa odvážil prosiť ho o milosť. Ako reagoval sudca na jeho žiadosť? Odpovedal mu: „Milý mladý muž, vtedy som bol vašim záchrancom; dnes som však vaším sudcom. Dnes musím nad vami vyniesť rozsudok.“ Jedného dňa povie Ježiš to isté hriešnikom, ktorí nehľadali jeho pomoc: „Dlho, veľmi dlho som bol vaším Záchrancom a chcel som vám odpustiť. Vy ste sa však o mňa nezaujímali, a tak som dnes vaším sudcom!“

„Deti sú nevinné a majú rady spravodlivosť, dospelí sú hriešni a radšej uprednostnia milosť.“ (G. K. Chesterton)

Zdroj: Poďme si čítať! Príbehy na každý deň č.13