Pandemie COVID-19 v nás všechny znepokojuje – a oprávněně. COVID-19 má smrtnost odhadem mezi 2-4 % (ve srovnání s <1 % u sezónní chřipky) a u lidí nad 80 let dokonce až 20 %; nejnáchylnější jsou pak lidé s komorbiditami.^1,2 Všichni si musíme udržovat dostatečný odstup od lidí, praktikovat pečlivou hygienu rukou a dbát obecné opatrnosti při interakci s našimi spoluobčany, zejména dětmi (které často mají jen lehké nebo i žádné příznaky), seniory a lidmi s existujícími zdravotními problémy.

Uprostřed globální konverzace ohledně nutných opatření je role medicíny životního stylu zmiňována jen zřídka, přitom jde o jednu z nejdůležitějších oblastí, na které bychom se měli soustředit – a to ze dvou důvodů. Zaprvé, máme důkazy, že celá řada faktorů životního stylu dokáže zlepšit celkové zdraví lidí, zejména funkci imunitního systému, kardiovaskulárního systému, stavu cukrovky a zdraví dýchací soustavy. Proto zlepšení ve faktorech životního stylu může pomoci s prevencí progrese infekcí až do vážného nebo kritického stádia. Zadruhé, přítomnost COVID-19 neznamená absenci akutních a chronických onemocnění, které už jsou dnes v naší společnosti velmi rozšířené. Zdravotní systém musí i v této době zvládat pacienty s jinými potížemi; nyní k tomu však má mnohem méně zdrojů. Proto to nejlepší, co můžeme udělat, je dbát o sebe prostřednictvím optimalizace životosprávy, a tím odlehčit zdravotnímu systému a umožnit, aby se jeho omezené zdroje dostaly na ty, kteří to potřebují nejvíce.

Cigarety a alkohol

Dlouhou dobu víme, že kouření cigaret zvyšuje riziko mikrobiální infekce. Kouření má ničivý dopad na naši schopnost bojovat s infekcí, narušuje mukociliární eskalátor, funkci imunitních buněk a oslabuje epitel dolních cest dýchacích, čímž se zvyšuje pravděpodobnost vážných respiračních syndromů a zpomaluje se zotavení, které navíc nemusí být úplné. Nejvážnějším rizikovým faktorem progrese COVID-19 je skutečně kouření tabáku: riziko úmrtí je u lidí, kteří někdy kouřili, ve srovnání s nekuřáky 14x vyšší.³ Ačkoliv je velmi těžké přestat kouřit, nikdy k tomu nebyla tak vhodná příležitost jako je nyní.

Alkohol konzumuje u nás většina obyvatel pravidelně. I když některé studie naznačují, že umírněná konzumace alkoholu u zdravých dospělých, konkrétně pití vína a piva, nemá velký vliv na imunitní systém (a pár studií dokonce ukázalo na určité prospěšné účinky)⁴, doporučuje se konzumaci omezit na méně než dva běžné alkoholické nápoje denně. A pokud máte příznaky podobné chřipce, je nejbezpečnější volbou nadále abstinence.

Výživa

Jídlo, které konzumujeme na denní bázi, má prokázaný vliv na naše zdraví. Výživa je dobře známým a hlavním rizikovým faktorem v rozvoji obezity, kardiovaskulárního onemocnění a cukrovky 2. typu. Typická západní strava překypuje rafinovanými cukry, nadbytkem soli, bílou moukou, zpracovaným masem, živočišnými tuky a přídatnými látkami. Naopak postrádá dostatek vlákniny, vitamínů, minerálů a antioxidantů.⁵ Taková strava podporuje příjem nadbytečných kalorií a obezitu, která narušuje imunitní funkci.⁶ Strava tohoto typu může poškozovat imunitu prostřednictvím řady mechanismů, například snížené schopnosti reagovat na invazi patogenů⁷, částečně kvůli zmenšení počtu a síly bílých krvinek.^8,9

Ačkoliv obezita zůstává u nás velkým zdravotním problémem, strava chudá na nezpracované potraviny může vést také k nedostatku živin. Nedostatek mikroživin včetně esenciálních aminokyselin, kyseliny listové, vitamínů A, B6, B12, C a E, mědi, železa a selenu může uškodit prakticky všem imunitním funkcím. Jsme pak vůči patogenům méně odolní.¹⁰ Konzumace těchto mikroživin v současně doporučovaných nebo vyšších dávkách je pro optimalizaci funkce imunitního systému nezbytná.¹¹ Zařazení více ovoce, zeleniny, ořechů, semen, celozrnných obilovin, souběžně s minimalizováním příjmu zpracovaných potravin, zůstává uznávaným výživovým doporučením. Takové stravování podporuje i zdravou střevní mikroflóru,¹² která dokáže zesílit obranné mechanismy proti útočícím patogenům.¹³ Ačkoliv ponoření se hlouběji do rozličných výživových směrů a tvrzení ohledně tzv. superpotravin není předmětem tohoto článku, uděláme jednu výjimku. Kiwi. Obsahuje vitamín C, karotenoidy, polyfenoly a vlákninu. V některých studiích dokonce prokázalo schopnost zmenšit četnost a závažnost infekcí horních cest dýchacích.¹⁴

Stojí také za to zmínit vliv stravy na astmatiky, populaci, která je v současnosti obzvláště ohrožena. Astmatici konzumující typickou západní stravu mají vyšší riziko exacerbace (tj. náhlého zhoršení příznaků základního chronického onemocnění) – která může být vyvolána virovou infekcí – než astmatici konzumující sedm porcí ovoce a zeleniny denně. Ti měli míru exacerbace 20 %, zatímco astmatici na západní stravě, s pouhými třemi porcemi ovoce a zeleniny denně, měli míru exacerbace 40 %.¹⁵ Důkazy z randomizovaných kontrolovaných studií naznačují, že tohoto výrazného zlepšení v míře exacerbace můžeme dosáhnout už po 14 dnech zvýšeného příjmu ovoce a zeleniny.¹⁶

A nakonec ještě jeden poznatek. Genetické studie s použitím viru coxsackie (patří mezi enteroviry) a chřipky – dvou velmi odlišných patogenů – zjistily, že mutace zvyšující virulenci předvídatelně vznikají, když je nakažen výživově kompromitovaný hostitel, zejména pak člověk s nedostatkem selenu a přebytkem železa.¹⁷ Přínosy zdravého stravování tím pádem přesahují osobní odpovědnost jednotlivce a pronikají až do oblasti globální lidské komunity.

Pohyb

Středně náročné cvičení, například se zvýšením srdečního tepu po dobu třiceti minut, 5x týdně, prokazatelně zvyšuje imunitu a snižuje výskyt infekcí horních cest dýchacích i počet potíží při těchto infekcích. Ačkoliv největší účinek je pozorován po třech měsících téměř každodenní středně náročné pohybové aktivity, zvýšení počtu imunitních buněk v oběhu nastává během každé fyzické aktivity a přetrvává až tři hodiny po jejím skončení.¹⁸ Povzbudivou zprávou pro ty, kteří nyní vedou sedavý způsob života, je to, že právě oni, zejména pak lidé v seniorském věku, získávají největší přínosy ze zařazení pohybu pro zvýšení imunity. Sedavý způsob života je totiž spojován s chátráním imunitního systému a zvýšeným rizikem infekce u stárnoucích jedinců.¹⁹

Jelikož je většina fitness center, bazénů a dalších oblíbených sportovišť v současnosti a) zavřená, nebo b) je Petriho miskami pro šíření koronaviru, představuje pandemie COVID-19 skvělou příležitost věnovat se venkovním fyzickým aktivitám, u kterých lze dodržovat větší vzdálenosti mezi lidmi. V současnosti strádají mnozí (ve zvýšené míře se to týká starších osob, ale nejen jich) nedostatkem vitamínu D. Vystavení se slunci, pohybu a občasné vystoupení z režimu práce z domova (home office) pomohou zvýšit tvorbu vitamínu D, který je spojován se sníženým rizikem respiračních infekcí.²⁰ Ukázalo se, že vitamín D stimuluje proliferaci monocytů a tvorbu antimikrobiálních peptidů, které zlepšují odstraňování virů z těla.²¹ Důležité rovněž je, že hladiny vitamínu D jsou nepřímo úměrně spojeny s klinickými ukazateli astmatu a také závažností exacerbací.^22,23

Ještě lepší je, když se vám podaří uniknout na pár hodin z města; to také může mít příznivý vliv na váš imunitní systém. Série studií provedených v Japonsku zkoumala účinek shinrinyoku, lesní turistiky, kdy zdraví dobrovolníci z řad mužů i žen po několik dní chodili do lesa. Po výletě se prováděly imunitní testy a ty odhalily zvýšenou aktivitu buněk přirozených zabijáků a jejich zvýšené počty; účinek přitom přetrvával až 30 dnů.²⁴ I když nebyly provedeny studie zkoumající kratší pobyt v přírodě a jeho vliv na imunitní funkce, můžeme díky dobře známým přínosům pobytu v přírodě ve vztahu k duševnímu zdraví^25,26 (což ještě více platí v čase sociální izolace) předpokládat, že i krátký pobyt v přírodě bude prospěšný a možná i příznivě posílí vaši imunitu.

Spánek

Když si člověk udělá čas na pohyb a bude se co nejvíce vystavovat dennímu světlu, je téměř jisté, že se zlepší i kvalita jeho spánku. V současnosti strádá u nás nejméně třetina dospělých obyvatel nedostatkem spánku²⁷. To narušuje schopnost imunitního systému bránit se infekci a také se z ní rychle zotavit. O spánku je dobře známo, že posiluje imunitní odpověď; většina imunitních buněk reaguje na ohrožení s největší silou právě během noci.²⁸ Špatná kvalita spánku a jeho nedostatek pak nepříznivě ovlivňují schopnost reagovat na virové i bakteriální infekce.²⁹

Zmírnění stresu

Stres se zdá být synonymem moderního způsobu života. A u většiny z nás stresová hladina stoupá přímo úměrně k přibývajícím případům COVID-19 (což se projevuje mj. také na ztenčujících se zásobách konzervovaných potravin, těstovin a toaletního papíru v regálech supermarketů). Stres působí prostřednictvím různých hormonů (například kortizolu) nepříznivě na funkci imunitního systému, ovlivňuje aktivitu buněk přirozených zabijáků, účinnost a proliferaci lymfocytů a tvorbu protilátek.³⁰ Je prokázáno, že stres celkově zvyšuje náchylnost k infekčnímu onemocnění a jeho závažnost;³¹ riziko virové infekce horních cest dýchacích stoupá společně se stoupajícími hladinami kortizolu.³²

Současně s křivkou koronaviru se zvyšuje i užívání sociálních médií. Od chvíle, kdy COVID-19 vstoupil na scénu, se zde projevuje závratný vzestup.³³ Je ale známo, že nadměrné užívání těchto médií koreluje se zvýšenou úzkostí a stresem,^34,35 což našemu imunitnímu systému nesvědčí. I když je čtení aktuálních zpráv o koronaviru důležité, udržování interakce se sociálními médii v rozumných hranicích vašemu duševnímu i fyzickému zdraví může jen prospět.

Vzhledem k tomu, že zvyšující se hladiny stresu nepříznivě působí na imunitní funkce, je nutno svoji hladinu stresu aktivně snižovat. Zkuste se na chvíli od všeho odpojit a zařadit do své každodenní rutiny meditaci (nebo modlitbu). Podle některých údajů to prospěje vašemu duševnímu zdraví³⁶ – a jsou i důkazy o tom, že toto může příznivě ovlivnit funkce imunitního systému.³⁷

Sociální podpora

A nakonec, může být těžké udržet kontakt s přáteli a rodinou, když se nesmíte fyzicky vídat, ale zůstat s nimi ve spojení je důležité pro udržení dobrého duševního a fyzického zdraví. Sociální spojení je pro imunitu přínosné, metaanalýza 81 studií nalezla silnou spojitost mezi sociální podporou a posilováním imunitních funkcí.³⁸ Zlepšení sociálních vazeb je spojováno s lepší tvorbou protilátek po podání vakcíny proti chřipce^39,40 a experimentální data ukazují, že jedinci se širšími sociálními okruhy mají menší riziko rozvoje příznaků při kontaktu s rinovirem, tedy virem běžného nachlazení.⁴¹

Vybudování silné sociální sítě není cíl, kterého lze dosáhnout v krátkém čase (zejména nyní ne), ale zvláště v tomto období, kdy jsme odloučeni od druhých, se tím jen utvrzuje důležitost udržování kontaktů se stávajícími přáteli a s rodinnými příslušníky, ať už prostřednictvím telefonu či videochatu.

Všechny nás pandemie COVID-19 uvrhla do časů a situací, které bychom si dříve nedokázali vůbec představit. Každý z nás ale může výrazně přispět k tomu, aby se dopady této krize zmírnily. Vládní opatření, dobrá hygiena a udržování odstupu od ostatních zpomalí přenos onemocnění z člověka na člověka. Budeme-li o sebe pečovat a učiníme-li byť jen malé příznivé změny ve svém životním stylu, posílíme tím svůj imunitní systém a vyjdeme vstříc tomu, aby průběh onemocnění – pokud bychom se náhodou také nakazili – byl u nás lehčí a kratší. Jako jednotlivci i jako společenství tak můžeme přispět k tomu, že se systému zdravotní péče odlehčí a šíření COVID-19 se zpomalí. Pro každého z nás tak může tato krize představovat příležitost – nejen ke změně životního stylu, ale také ke změně ve vnímání toho, co je v životě skutečně důležité.

Autory článku jsou Mark Blencowe a Sam Manger. Překlad do češtiny připravily Prameny zdraví.

Zdroje:

1. Coronavirus Mortality Rate (COVID-19) – Worldometer. (2020). Retrieved 26 March 2020, from https://www.worldometers.info/coronavirus/coronavirus-death-rate/
2. Onder, G., Rezza, G., & Brusaferro, S. (2020). Case-Fatality Rate and Characteristics of Patients Dying in Relation to COVID-19 in Italy. JAMA. doi: 10.1001/jama.2020.4683
3. Liu, W., Tao, Z., Lei, W., Ming-Li, Y., Kui, L., & Ling, Z. et al. (2020). Analysis of factors associated with disease outcomes in hospitalized patients with 2019 novel coronavirus disease. Chinese Medical Journal, 1. doi: 10.1097/cm9.0000000000000775
4. Romeo, J., Wärnberg, J., Nova, E., Díaz, L., Gómez-Martinez, S., & Marcos, A. (2007). Moderate alcohol consumption and the immune system: A review. British Journal Of Nutrition, 98(S1), S111-S115. doi: 10.1017/s0007114507838049
5. Mozaffarian, D. (2016). Dietary and Policy Priorities for Cardiovascular Disease, Diabetes, and Obesity. Circulation, 133(2), 187-225. doi: 10.1161/circulationaha.115.018585
6. Calder, P., & Kew, S. (2002). The immune system: a target for functional foods?. British Journal Of Nutrition, 88(S2), S165-S176. doi: 10.1079/bjn2002682
7. Milner, J., & Beck, M. (2012). The impact of obesity on the immune response to infection. Proceedings Of The Nutrition Society, 71(2), 298-306. doi: 10.1017/s0029665112000158
8. Nieman, D., Henson, D., Nehlsen-Cannarella, S., Ekkens, M., Utter, A., Butterworth, D., & Fagoaga, O. (1999). Influence of Obesity on Immune Function. Journal of the American Dietetic Association, 99(3), 294-299. Doi: 10.1016/S0002-8223(99)00077-2
9. Sanchez, A., Reeser, J., Lau, H., Yahiku, P., Willard, R., & McMillan, P. et al. (1973). Role of sugars in human neutrophilic phagocytosis. The American Journal Of Clinical Nutrition, 26(11), 1180-1184. doi: 10.1093/ajcn/26.11.1180
10. Calder, P., & Kew, S. (2002). The immune system: a target for functional foods?. British Journal Of Nutrition, 88(S2), S165-S176. doi: 10.1079/bjn2002682
11. Wu, D., Lewis, E., Pae, M., & Meydani, S. (2019). Nutritional Modulation of Immune Function: Analysis of Evidence, Mechanisms, and Clinical Relevance. Frontiers In Immunology, 9. doi: 10.3389/fimmu.2018.03160
12. Singh, R. K., Chang, H. W., Yan, D., Lee, K. M., Ucmak, D., Wong, K., Abrouk, M., Farahnik, B., Nakamura, M., Zhu, T. H., Bhutani, T., & Liao, W. (2017). Influence of diet on the gut microbiome and implications for human health. Journal of translational medicine, 15(1), 73. https://doi.org/10.1186/s12967-017-1175-y
13. Kamada, N., Seo, S., Chen, G., & Núñez, G. (2013). Role of the gut microbiota in immunity and inflammatory disease. Nature Reviews Immunology, 13(5), 321-335. doi: 10.1038/nri3430
14. Skinner, M., Bentley-Hewitt, K., Rosendale, D., Naoko, S., & Pernthaner, A. (2013). Effects of Kiwifruit on Innate and Adaptive Immunity and Symptoms of Upper Respiratory Tract Infections. Nutritional Benefits Of Kiwifruit, 301-320. doi: 10.1016/b978-0-12-394294-4.00017-1
15. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11405522
16. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22854412
17. https://www.cell.com/trends/microbiology/fulltext/S0966-842X(04)00164-7?_returnURL=https%3A%2F%2Flinkinghub.elsevier.com%2Fretrieve%2Fpii%2FS0966842X04001647%3Fshowall%3Dtrue
18. https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/1559827610392876
19. https://www.cambridge.org/core/journals/proceedings-of-the-nutrition-society/article/physical-activity-immunity-and-infection/5DFC2F09C558BB192260B6F546584536
20. https://link.springer.com/article/10.1007/s11882-009-0012-7
21. Wu, D., Lewis, E., Pae, M., & Meydani, S. (2019). Nutritional Modulation of Immune Function: Analysis of Evidence, Mechanisms, and Clinical Relevance. Frontiers In Immunology, 9. doi: 10.3389/fimmu.2018.03160
22. Devereux, G., Macdonald, H., & Hawrylowicz, C. (2009). Vitamin D and Asthma: Time for Intervention?. American Journal Of Respiratory And Critical Care Medicine, 179(9), 739-740. doi: 10.1164/rccm.200901-0145ed
23. Devereux, G., Wilson, A., Avenell, A., McNeill, G., & Fraser, W. (2010). A case-control study of vitamin D status and asthma in adults. Allergy, 65(5), 666-667. doi: 10.1111/j.1398-9995.2009.02220.x
24. Li, Q. (2009). Effect of forest bathing trips on human immune function. Environmental Health And Preventive Medicine, 15(1), 9-17. doi: 10.1007/s12199-008-0068-3
25. Bratman, G., Hamilton, J., & Daily, G. (2012). The impacts of nature experience on human cognitive function and mental health. Annals Of The New York Academy Of Sciences, 1249(1), 118-136. doi: 10.1111/j.1749-6632.2011.06400.x
26. Barton, J., & Pretty, J. (2010). What is the Best Dose of Nature and Green Exercise for Improving Mental Health? A Multi-Study Analysis. Environmental Science & Technology, 44(10), 3947-3955. doi: 10.1021/es903183r
27. The University of Adelaide. (2016). Report to the Sleep Health Foundation 2016 Sleep Health Survey of Australian Adults. Adelaide. Retrieved from https://www.sleephealthfoundation.org.au/pdfs/surveys/SleepHealthFoundation-Survey.pdf
28. Shearer W.T., Reuben J.M., Mullington J.M., et al: Soluble TNF-alpha receptor 1 and IL-6 plasma levels in humans subjected to the sleep deprivation model of spaceflight. J Allergy Clin Immunol 2001; 107: pp. 165-170
29. Benca, R., & Quintans, J. (1997). Sleep and Host Defenses: A Review. Sleep, 20(11), 1027-1037. doi: 10.1093/sleep/20.11.1027
30. Webster Marketon, J., & Glaser, R. (2008). Stress hormones and immune function. Cellular Immunology, 252(1-2), 16-26. doi: 10.1016/j.cellimm.2007.09.006
31. Glaser, R., & Kiecolt-Glaser, J. (2005). Stress-induced immune dysfunction: implications for health. Nature Reviews Immunology, 5(3), 243-251. doi: 10.1038/nri1571
32. Janicki-Deverts, D., Cohen, S., Turner, R. B., & Doyle, W. J. (2016). Basal salivary cortisol secretion and susceptibility to upper respiratory infection. Brain, behavior, and immunity, 53, 255–261. https://doi.org/10.1016/j.bbi.2016.01.013
33. McAteer, O. (2020). Coronavirus sparks huge jump in social media use, study finds. Retrieved 23 March 2020, from https://www.campaignlive.com/article/coronavirus-sparks-huge-jump-social-media-use-study-finds/1677276
34. Vannucci, A., Flannery, K., & Ohannessian, C. (2017). Social media use and anxiety in emerging adults. Journal Of Affective Disorders, 207, 163-166. doi: 10.1016/j.jad.2016.08.040
35. Woods, H., & Scott, H. (2016). #Sleepyteens: Social media use in adolescence is associated with poor sleep quality, anxiety, depression and low self-esteem. Journal Of Adolescence, 51, 41-49. doi: 10.1016/j.adolescence.2016.05.008
36. Douglas L. Noordsy, M.D. (2019). Lifestyle Psychiatry. https://ebooks.appi.org/epubreader/lifestyle-psychiatry
37. Black, D., & Slavich, G. (2016). Mindfulness meditation and the immune system: a systematic review of randomized controlled trials. Annals Of The New York Academy Of Sciences, 1373(1), 13-24. doi: 10.1111/nyas.12998
38. Uchino, B., Cacioppo, J., & Kiecolt-Glaser, J. (1996). The relationship between social support and physiological processes: A review with emphasis on underlying mechanisms and implications for health. Psychological Bulletin, 119(3), 488-531. doi: 10.1037/0033-2909.119.3.488
39. Moynihan, J. A., Larson, M. R., Treanor, J., Duberstein, P. R., Power, A., Shore, B., & Ader, R. (2004). Psychosocial factors and the response to influenza vaccination in older adults. Psychosomatic Medicine, 66(6), 950-3.
40. Pressman, S., Cohen, S., Miller, G., Barkin, A., Rabin, B., & Treanor, J. (2005). Loneliness, Social Network Size, and Immune Response to Influenza Vaccination in College Freshmen. Health Psychology, 24(3), 297-306. doi: 10.1037/0278-6133.24.3.297
41. Cohen, S. (1997). Social ties and susceptibility to the common cold. JAMA: The Journal Of The American Medical Association, 277(24), 1940-1944. doi: 10.1001/jama.277.24.1940

Kojenie v prvých 6-tich mesiacoch života znižuje riziko infekcií a hospitalizácie. Vedci na Kréte vyspovedali v priebehu prvého roka života dieťaťa  900 novopečených mamičiek. Zaujímalo ich, či maminka kojila a ako často bolo dieťatko choré. Ukázalo sa, že deti, ktoré boli v priebehu prvých 6-tich mesiacov života výlučne kojené, mali o 30% menej infekčných chorôb a o 40 % menej  nutných hospitalizácií.

Ak chcete pre svoje miminko urobiť maximum – v priebehu prvých 6-tich mesiacov  života – ich teda výlučne  k o j t e !

Vedci z East Tennessee State University skúmali vplyv odpustenia vo vzťahu so zotavením z poranenia miechy v dôsledku  automobilovej nehody a pod. Štúdie sa sa zúčastnilo 140 postihnutých vo veku od 19 do 82 rokov.

Pokiaľ dokázal postihnutý odpustiť sám sebe  / v prípade, že bol viníkom nehody/, súviselo to s jeho lepšou následnou životosprávou a uspokojením zo života. Pokiaľ dokázal postihnutý odpustiť druhým, súviselo to s jeho lepším zdravotným stavom.

Zdroj: Prameny zdraví

Jeden muž chcel stráviť dovolenku aj so svojím psom, a preto napísal majiteľovi malého hotela, v ktorom chcel byť ubytovaný nasledovný list:

“ Veľmi rád by som si  vzal so sebou aj môjho psa. Je dobre vychovaný a veľmi čistotný. Boli by ste, pane, taký láskavý a dovolili by ste mi ho mať v noci pri sebe v izbe?“

Od majiteľa hotela prišla okamžite odpoveď:

“ Tento hotel vediem už mnoho rokov. Za celý ten čas sme tu ale nikdy nemali psa, ktorý by kradol uteráky, posteľnú blielizeň, strieborný príbor alebo obrazy. Nikdy som nemusel psa uprostred noci vyháňať za výtržníctvo alebo v podnapitom stave. A pes mi nikdy neušiel bez zaplatenia hotelového účtu.  Áno, Váš pes je v mojom hoteli skutočne vítaný! A ak sa za Vás zaručí, vítaný budete aj Vy! “

“ Radostné srdce napomáha uzdravenie, no skľúčený duch vysušuje kosti.“ Prísl.17,22

“ Milovaný, prajem ti, aby sa ti vo všetkom darilo a bol si zdravý, tak ako sa darí tvojej duši.“ 3.Jána 2v.

“ … nie na samom chlebe bude žiť človek, ale na všetkom tom, čo vychádza z úst Hospodinových, žiť bude človek.“   5.Moj.8,3

Siahla som do poličky po hrnček, naplnila ho vodou a strčila do mikrovlnky. Keď bola voda dostatočne horúca, zamiešala som do nej balíček „horúcej čokolády“ a odniesla som si ju do izby, kde som každé ráno prežívala osobné stíšenie. Sadla som si na gauč, vzala som Bibliu a popíjala som horúci nápoj. Úplne som sa v tom vyžívala.  Vychutnávala som si každučký dúšok.  –  A potom mi napadlo, že to, čo robím  ráno s horúcou čokoládou, je presne to, čo by som mala robiť s Božím slovom  –  mala by som si ho tiež vychutnávať, vyžívať sa v ňom, užívať si jeho lahodnú chuť, tešiť sa naň,  siahať po ňom ako po niečom prežiadúcom, zahrievať a sýtiť sa ním.

“ Čím viac rastieme v pochopení Biblie, tým viac rastie Biblia do nádhery a krásy.“  J.W. von Goethe